Březen 2019 2019 (204)

Únor byl krátký a ne příliš mrazivý. Zimování v pohodě. Dokonce i sluníčko sem tam, takže co mělo poupátka, to vykvetlo.

Třeba tahle andersonka byla plná poupat a bude pokračovat v kvetení určitě až do konce března.

Mammillaria perezdelarosae subsp. andersonii PP 1353

Mammillaria sanchez-mejoradae, taky neúnavě kvetoucí zimní mamilárka, hezčí obrázek byl v minulých novinách. Tentokrát k ní jen poznámka. Dopřeji jí zálivku každý měsíc i v zimě, má pak větší květy a dobře se vyvíjí i plody, které nezůstávají ukryty ve stonku, ale jsou vytlačené nad povrch.

Mammillaria sanchez-mejoradae

Ještě jednou se zmíním na téma Ferocactus lindsayi. Byl jsem tam před 17 lety. Tehdy jsme tam u přehrady našli množství plodů, které byly napěchovány tisíci droboučkých semen. Tehdy neklíčily, a jen tak tak, že neskončily v odpadu. Dnes se podívejte na výsev.

Nejsem na ten obrázek moc pyšný. Trochu jsem to přehnal s vlhkostí substrátu, a tak se vyskytlo více mechu, než je zdrávo. Semenáčkům to zdá se moc nevadí. Vysel jsem do tzv. supresivního substrátu, který je obohacen o houbu Trichoderma virens, jež aktivně potlačuje původce významných houbových onemocnění, včetně fytopatogenních hub rodů Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Takže – vidíme důkaz, že tato nejmenší semena v rodu Ferocactus skvěle klíčí i po dlouhých 17 letech, a to mnohem lépe, než ta před lety čerstvá.

Výsev semen Feocactus lindsayi, mezi nimi je i několik semenáčků Echinocactus horizonthalonius

Nezvykle brzy vykvetl i mutant Echinofossulocactus pentacanthus. Tuhle zvláštnost sledujeme v novinách už nejméně 3 roky, tehdy ještě nekvetly, ale ze dvou areol mu vyrostly krásné trny. Nyní se trny z jedné areoly asi nějak odlomily, zato vykvetl dvěma květy.

Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, Tula, Tam.

Poslední únorový obrázek nám představuje Mammillaria saboae subsp. goldii, kvete tu u mne celá skupina, předpokládám, že sklidím spoustu semen. Ta ovšem patří do skupiny obtížně klíčivých, takže je třeba nechat je pár roků odpočívat, a nebo je podrobit některému z procesů, které klíčení usnadňují. Naposledy jsem zkoušel metodu obrušování, tedy nechal jsem je mezi kamínky v plechovce, kterou točil motorek na grilování. Třeba semínka Mammillaria berchtii pak vyklíčila velmi ochotně.

Mammillaria saboae subsp. goldii

Jak vidět, pár únorových kvítků se už objevilo, sezóna je za dveřmi, zatím je to venku trochu smutné, ani náš Pepík se netváří vesele, ale už to dlouho trvat nebude…

Velký švýcarský salašník, jménem Pepík, už za 3 měsíce bude slavit druhý rok

Tak zase příští měsíc – Pavel Pavlíček