Květen byl poměrně chladný, ale květnatý. Květy – zejména na echinocereusech – vydržely kvést díky chladnému počasí dlouho. Loni, díky horku, odkvétaly mnohem rychleji.
Znovu pohleďme na krásnou kytku, co se v novinách myslím objevuje každoročně. U sousedů přes ulici se letos ve skalce zbláznila desítkami květů, čmeláčci se málem poprali. Po těch 13 až 14 letech volné kultury se oba bujně se rozrůstající trsy opravdu vyznamenaly a kolemjdoucí nevěřili svým očím. Škoda, že plody stejně něco sežere, a tak se semena sklízejí jen u mne ve sbírce.
Astrophytum tulense (K. Kayser) Sadovský et Schütz (1979)
Poslední díl seriálu o rodu Astrophytum z okruhu A. myriostigma se věnuje dvěma sloupovitým taxonům, tedy poddruhům, a jejich přechodové formě, která v sobě spojuje znaky obou taxonů a je natolik zajímavá, že ji nelze nezmínit, ačkoliv nebyla platně popsána.
Před časem mě požádal Pavel Pavlíček, jestli bych nedal dohromady nějaký klíč, jak od sebe poznat M. saboae a M. haudeana. První, co mě napadlo, že na tom přece nic není, ale co je jednomu jasné, jinému se to tak jevit nemusí.
Před mnoha lety jsem si ze zájezdu za kaktusy na severní Moravu dovezl dvě roubované odnože v té době velmi vzácné, bíle kvetoucí formy Mammillaria theresae.
Celých 12 let jsme netrpělivě čekali na pokračování knihy Sulcorebutia 2008. Konečně jsme se dočkali. Právě tento týden přišla tolik očekávaná publikace autora, kterého všichni známe a kterého není třeba podrobněji přestavovat. Změnou je jen to, že Bolívii navštívil už bezmála 35x. Znáte jiného kaktusáře, který by měl tolik bolívijských „zářezů“? Já ne. Mnoho cest do této jihoamerické země znamená…
Před La Boquilla, San Luis Potosí Obr.1. Lokalita La Boquilla se nachází na severu státu San Luis Potosí, kousek za Cedral, u silnice Mex 62. Dá se říci, že je to kopec pár set metrů od silnice tvarově podobný našemu Řípu, stojící osamoceně na rozlehlé planině. Obr.2. Na této lokalitě se nachází jeden z nejkrásnějších zástupců rodu, Echinofossulocactus lloydii, dříve vedený…
Konečne letisko, vyplnenie papierov, čomu som aj tak nerozumel. Tak sme čakali spoločne s Janom ako dvaja negramotní, až nám niekto pomôže (ale toto sa opakuje pri každej ceste a vždy sa vyskytne nejaký problém).
Je 23.1. a čeká nás přejezd přes Salinas Grandes. Kousek od místa nocování zastavujeme ještě u Telares. Mezi keři pobíhá varan asi 80 cm dlouhý, kterého se snažíme vyfotit. Potom už vyrážíme po prašných cestách do pouště hledat Gymnocalycium ragonesii.
Pro své vlastnosti byl nepřehlédnutelnou osobou. Jeho svérázný, mírně ironický až černý humor ho nikdy neopouštěl. Historek spojených s jeho jménem koluje celá řada.
Články o ochraně rostlin jsou skvělé. Nevím, zda jsem už psal, jak suverénně, a se 100% úspěšností, likviduji vlnatku. Stačí celou kytku i s povrchem substrátu postříkat rozprašovačem obyčejným lihem.
Gymnocalycium gibbosum u Hamáčků v Chrudimi je památeční kytka. Vojta ji přivezl od Rudolfa Frélicha z Prostějova, ten ji vysel ze semen, co si pořídil před 36 lety v Chrudimi.
Vzpomínám, že před nějakými 40 lety se tu a tam objevila zpráva, že tu či onu sbírku v noci navštívil nějaký darebák. Pak dlouho nic, alespoň nic se k mému uchu nedostalo.
Letošní výroční schůze se bude konat v Hořicích v Podkrkonoší, místem konání bude Městské muzeum.
Protože za pronájem místnosti je nutné platit, počítejte s účastnickým poplatkem ve výši 80–100 Kč. Zahájení programu bude v 10 hodin, předpokládané přednášky jsou – W. Prauser (Německo), J. Vích, S. Stuchlík (ČR).