Pátrání po Pragochamaecereusech

Vezmu to trošku obšírněji, než se dostanu k tomu, o co bych chtěl požádat, no, spíš poprosit.

S kamarádem Jirkou Kalinou jsme se od podzimu (on už teda několik let) dali do pátrání po Pragochamaecereusech – hybridech Chamacereus silvestrii, původem z pokusů A. V. Friče. Jirka dodal zkušenosti a rady, já jsem se pokusil přiložit svoji energii a psací elán. Pří shánění a doplňování informací jsme to vzali přes p. Yvonnu Fričovou, paní Crkalovou, pány Vochozku a Stejskala, p. Berku, plzeňské kaktusové fórum, dále p. Červinku (-ky), Botanickou zahradu v Praze, a několik dalších převážně starších pěstitelů.

Prvním důležitým krokem bylo ujasnit si, co vlastně hledáme. K tomu posloužily některé archivní materiály – zejména ceník p. Wenzla z 30. let, dále kniha Lovec kaktusů od K. Crkala, Kreuzingerův soupis (viz foto). Škála těchto hybridů se za ta léta zásluhou dalšího křížení značně rozšířila a proto nemělo cenu zabývat se kousky, které nám někteří kaktusáři označili jako asi Fričovy (?), ale jen těmi pojmenovanými a podle jména dohledatelnými v dobových materiálech… Rostliny, které se nám podařilo ve sbírkách objevit jsou zatím tyto (viz příloha): Nejrozšířenější „Kantor Martínek“ , „Prof. Dr. Kavina“ , „Ing. K. Kreuzinger“ a dále „Maria Köwig“ (také šířeno zkomoleně Koewag, König) – o které se více lidí vyjádřilo, jako o Fričově hybridu (p. Červinka, že to snad měla být nějaká pěstitelka orchidejí). Ovšem v nám známých cenících se nenachází, tak těžko říct, nelze potvrdit ani vyvrátit. Plus pár dalších nejistých nepojmenovaných, třeba i ta ohnivě kvetoucí lobivie, šířená jako hybrid AVF (viz foto). Trošku už nám dochází fantazie, kde ještě pátrat, tak se na Vás obracím, jestli by bylo možné, dát nějaký krátký pátrací článeček do některého z budoucích čísel Vašich internetových novin. Čtenost je myslím veliká a šlo by takto oslovit velké množství kaktusářů. Třeba by se ještě nějaký pojmenovaný exemplář odněkud vynořil. Třeba by někdo věděl i něco bližšího o té „Maria Köwig“. Dá se taky předpokládat, že snad někde ještě roste „Eduard Klaboch“ vyfocený barevně v Crkalově knize. Nikdo z námi oslovených bohužel neví, kde mohla být tato fotka pořízena.

Snad by z toho mohla mít užitek celá kaktusářská obec – zůstal by zachován (a snad se i víc rozšířil do sbírek) zhmotnělý živý kus historie našeho společného koníčku.

Pokud někdo ze čtenářů může přispět s jakoukoliv informací, nechť se ozve na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

unnamed m