Pavlíček Pavel

Od roku 2002, tedy již dvacátý rok, díky vám všem milí přátelé, posíláme peníze na podporu nadace, kterou založila obdivuhodná dáma, paní profesorka Olga Vilímková.

Mráz ještě svírá naší přírodu, zákeřný virus svírá celý svět (22. leden 2022), ale ve skleníku je díky mrazivému sluníčku přes 30 °C.

Díky nabídce dobrého kamaráda, cestovatele a vynikajícího pěstitele vzácných sukulentů, Luboše Hojného, který má neobyčejně dobré srdce, jsme se s manželkou na týden dostali do Ománu.

Tentokrát musím pro obrázky sáhnout do zásob, abych navodil něco barevného a trochu veselého. I když mi ve skleníku tu a tam dokvétá ariáček, nestojí to momentálně za moc.

Pár obrázků v září a začátkem října jsem ještě pořídil a nedá mi to, abych se o ně se čtenáři nepodělil. Tuhle kytičku jsem v přírodě neviděl, ale její maličkou příbuznou – Echinocereus palmeri – velkou tak 2 cm, jsem viděl několikrát.

Úvodníky jsem do těchto novin psal já, Pavel Pavlíček. Psal jsem je 2 desetiletí. Od prázdnin 2020 přijali toto břemeno Plzeňáci. Zhostili se toho par excellence, jen co je pravda. Velké díky! Nyní se na dalších 10 článků ujali přátelé z Brna. Jistě i odtud nás čeká inspirativní čtení. Tolik k ohlédnutí za 20 let vydávání z Chrudimi i za rok plzeňský.

První půlka prázdnin prší více, než by nám bylo milé. A jak vidím – Astrophytum ornatum ani pořádně nerozevře svůj květ. Pro ty mladší, co ještě nevědí – A. ornatum je největší z rodu astrophyt, i ve sbírkách narůstá do mnoha kil, a když má kolem sebe místo, pak roste krásně do šíře. Lokalita od lokality se trochu liší, a proto bychom měli do sbírky zařadit i ty bez vloček stejně tak jako ty hustě vločkované.

Jako každý rok, i tentokrát mi vykvetl tento překrásný kaktus s příběhem. Má totiž moje polní, či chcete-li studijní číslo, PP 21.

Od roku 2002, tedy již dvacátý rok, díky vám všem milí přátelé, posíláme peníze na podporu nadace, kterou založila obdivuhodná dáma, paní profesorka Olga Vilímková.

První máj – to jsme někdy označili jako festival kvetoucích echinocereusů, ale letos to bylo asi o tři týdny odloženo. Nekvetl ani jeden z E. coccineus nebo triglochidiatus, ty začínají až s koncem května a teprve v první třetině června kvetou naplno.