Listopad 2022 (244)

V této části minisérie o rozmanitosti forem Ariocarpus retusus se budu věnovat jedné jediné specifické populaci, která roste napůl cesty mezi Tulou a Las Cruces, dva kilometry západně od Cieneguilla.

Populaci našel před lety Pavel Pavlíček a rostlinám dal provizorní jméno „pulchellus“, což lze přeložit jako nádherný, překrásný, případně sličný. A není se čemu divit. Rostliny z této populace jsou opravdu jedinečné. Ariocarpus retusus jsem viděl na téměř padesáti lokalitách a na žádné z nich jsem neviděl nic podobného. „Pulchellus“ roste v rovině v jílu, v podmínkách, které jsou velmi podobné těm, ve kterých roste A. kotschoubeyanus. Šedobílý substrát je krytý biogenní krustou, ze které většinou na plném slunci vyrůstají ariokarpusy. Na rozdíl od lokalit kočubejek je přítomná bohatší doprovodná vegetace a na velké části lokality rostou vyšší keře a stromy. Pod nimi můžeme najít velké trsy Mammillaria surculosa, M. magnimamma, Echinocereus cinerascens ssp. tulensis, na otevřených plochách taky velmi pěkné Echinofossulocactus aff. pentacanthus.

Na lokalitě je možné najít dostatečné množství rostlin všech věkových kategorií, není patrný nějaký negativní antropogenní vliv. Květy se objevují většinou v polovině října, jsou bílé barvy, často s fialovým proužkem na vnějších okvětních lístcích.

V kultuře nejsou „pulchellusy“ často k vidění, přestože nejsou pěstitelsky nijak výjimečně náročné. Možná je to dané menším zájmem o pěstování různých forem „obyčejného“ A. retusus nebo tím, že rostou pomaleji a kvetou později a méně ochotně než jiné formy A. retusus. Každopádně stojí za to mít tento sličný kaktus ve sbírce!

https://aztekia.websnadno.cz