V tomto pokračování série článků o stapéliích se dozvíte blíže o dalších třech malých rodech původem z oblíbené Jihoafrické republiky, která je plná obrovského množství druhů sukulentní flóry.
Vytvořil ho v roce 1810 skotský botanik a lékař Robert Brown, který se kromě tohoto zapsal do historie vědy hlavně objevem náhodného pohybu mikroskopických částic, jemuž dnes říkáme Brownův pohyb.
Tři menší rody, které mají společné obtížnější pěstování i poměrně malé zastoupení většiny druhů ve sbírkách. To je téma tohoto dílu seriálu o velmi bohaté, různorodé a atraktivní skupině oblíbených sukulentů.
Úplně se nabízí, že v tuto dobu máme před sebou sedmnácté zastavení jara… Pamětníci jistě ví, na co narážím.
Tentokrát se budu věnovat dvěma velice rozdílným rodům, které se sice od sebe hodně liší vzhledem a navíc se vyskytují v geograficky diametrálně odlišných oblastech, ale přesto je spojují dvě výrazné charakteristiky.
Ve druhé, závěrečné části pojednání o rodu Orbea představím druhy, které se nevyskytují na jihu afrického kontinentu. Neboli půjde o zástupce tohoto rodu rostoucí ve východní a severní Africe a na Arabském poloostrově.
Rod Orbea ustanovil v roce 1812 Adrian Hardy Haworth, velmi známý anglický botanik, jehož vědecký záběr byl opravdu široký, takže se též intenzívně zabýval entomologií, především motýly, a také karcinologií neboli korýšozpytem.
Vznikl v roce 1871 přičiněním britského botanika, průzkumníka a také blízkého Darwinova přítele Josepha Daltona Hookera, který byl rovněž po dobu 20 let ředitelem slovutné Královské botanické zahrady v Kew.