Mírnou podobnost s již dříve představeným A. comptonii lze pozorovat u druhu A. retusa. Rostlina má výrazně ztluštělý kořen, nad povrchem se objevuje více či méně zploštělá růžice výrazně trunkátních listů s výraznou hrbolatou ploškou na horní straně listů.
Tento Anacampseros, známější pod dřívějším jménem Avonia quinaria, patří pravděpodobně mezi nejčastější a možná i nejvyhledávanější zástupce rodu v sukulentních sbírkách.
Další z relativně nedávno popsaných druhů pochází z otevřených suchých plání Richtersveldu, a to konkrétně z oblasti v blízkosti Orange River (JZ od Bloeddrift- S od Sanddrift). Druhové jméno znamená změť, zmatek (viz: jsem z toho perplex), což asi nějak souvisí se vzhledem rostliny (rozvětvené tlusté kořeny, propletené stonky?).
Nemám zatím zprávy o tom, jestli se tento provizorně pojmenovaný druh dočkal svého řádného popisu. Každopádně jej představil v roce 2015 na své pražské přednášce Němec Hagen Dreher.
A. marlothii je přízemní, růžicovitý druh s typickými holými listy: jejich délka by měla být zhruba 6x větší než šířka, na koncích jsou buď zaoblené, nebo mají špičku.