Zcela náhodně jsem nedávno v jednom německém antikvariátu objevil reprint starého vydání knihy Flora Uruguaya od José Arechavalety, která sešitově vycházela jako tisk uruguayského národního muzea v Montevideu.
Tyto kaktusy rostou v tropických a subtropických vlhkých oblastech. Epifyty jsou organismy, které žijí na jiných rostlinách, ale neparazitují na nich. Řada druhů roste terestricky nebo semiepifyticky a některé využívají ostatní vegetaci jako oporu.
Asi mi dáte za pravdu, že současná generace pěstitelů kaktusů a sukulentů zažila razantní změny od naprosté svobody pěstování kaktusů a sukulentů až po úplnou kriminalizaci našeho hobby. Rostliny, které se na našem území pěstovaly minimálně 100 let před CITES, byly de facto postaveny mimo zákon. Nikdo nemohl předpokládat, že bude muset „dokládat původ pěstovaných rostlin“. Zákon neříká, a nikdy neříkal, jak původ rostlin prokazovat! Vše bylo na libovůli kontrolního orgánu příp. policie! Takto byly zabaveny a následně neodbornými zásahy zničeny stovky rostlin.
jistě mi dáte za pravdu, že letošní jarní počasí je nevyzpytatelné. Takže s jistou mírou rizika při zahájení pěstitelské sezóny musíme počítat. A to je na naší zálibě krásné. Nikdy nevíte, jak se zachová počasí a jak na to budou reagovat naše rostliny. O tom by se toho dalo napsat! Každý měsíc, týden i den nám přináší jiné starosti, ale také řadu radostí. A trochou do mlýna přispívají tyto internetové noviny. Jejich rozmanitá náplň je každý měsíc očekávána všemi, kteří mají noviny INCACT rádi. Tak tedy zábavné čtení!
Milí přátelé chrudimských internetových novin o kaktusech a sukulentech.
V minulém úvodníku únorového vydání těchto novin zavzpomínal na dobu šedesáti let, po kterou je vydáván česko-slovenský časopis Kaktusy, pražský předseda Luboš Berka. Vzpomněl i na historii, která předcházela pravidelnému vydávání celostátního časopisu. Těch šedesát let představuje desítky, ne-li stovky autorů a lidí, kteří vydávání časopisu zabezpečovali a distribuovali čtenářům. Časopis je zároveň dokladem o znalostech problematiky kaktusů a sukulentů v našich zemích. A to jsme měli handicap 40 let, kdy jsme, většinou, nemohli do domoviny kaktusů a sukulentů vycestovat. I když se zdá, že vše běží jaksi automaticky, nebylo tomu tak vždy. Je třeba mít na paměti, že naše hobby bylo v každé době nějak podezřelé. Bylo o tom už mnohé napsáno a já se k tomu nechci vracet. Jen připomínám, abychom nezapomněli.
Milí přátelé, příznivci a pěstitelé kaktusů a sukulentů.
Do začátku letošní sezóny ještě zbývá nějaký ten týden a většinu z nás trápí mrazivé počasí těchto dnů. Je to koloběh přírody a nic s tím neuděláme. Máme ale jistotu, že po zimě přijde jaro, potom léto a my se budeme radovat z našich rostlin. Dobrý pěstitel se v těchto měsících připravuje na budoucí sezónu. Hledá nabídky semen, objednává a vysévá. Někdo může namítnout, že na výsevy v lednu a únoru je moc brzo. Ano, pro toho, kdo nedisponuje nějakým výsevním zařízením s kvalitním umělým osvětlením, se může zdát, že pozdější měsíce jsou pro výsev vhodnější. Tím jsem chtěl ukázat na to, jak rozmanité jsou naše pěstitelské postupy i zkušenosti. Myslím, že bychom si o tom mohli dlouho povídat.
Poslední letošní vydání internetových novin z Chrudimi je tady. Mně připadla milá povinnost uvést tematicky toto číslo. Jak dobře se píše, když kaktusy rostou a kvetou! Vlezete do skleníku a máte o čem psát. Ale co v prosinci? Hodně kaktusářských spolků se v prosinci loučí s uplynulou sezónou různými akcemi. U nás v Ostravě tomu říkáme „Mikulášská“. Zajímavá přednáška je standardem programu. A k tomu patří tradiční „mikulášský“ gulášek, který si můžeme dovolit díky bohaté tombole. A tombola je vždy očekávána s napětím. Kdo může, přinese do tomboly své přebytky a ti ostatní čekají, zda koupené losy budou při slosování vytaženy. Na nedostatek účastníků si nemůžeme stěžovat, gulášek a tombola jsou velkým tahákem. A u pivečka se sedí, vzpomíná a povídá…
