Záhora Jaroslav

Jarda Procházka se už roky specializuje na vánoční a velikonoční kaktusy. A díky tomu je u Procházků na okenních parapetech pořád co k obdivování. Ve smutném čase krátkého zimního dne a šedých venkovních barev působí tyto neobvykle velké, pestrobarevné květy obzvlášť mile.

Jak vnímat „čistý“ druh u rodu Echinofossulocactus?

Už to bude dva roky, co jsme se v San Luis Potosí domluvili s Pedrem na občasném sdílení a určování fosuláčů v internetové aplikaci iNaturalist.

Poznámky ke jménu Efossus

Nedávno jsem dostal zprávu, že náš článek, týkající se platnosti rodového jména Echinofossulocactus (Záhora et al., 2018), byl citován jiným autorem.

Různé lokální formy Echinofossulocactus lloydii  

Cílem příspěvku je představit další čtyři populace E. lloydii,vzdálené 15, 20, 40 a 125 km od legendárního E. lloydii spec. El Potosí, který šířil svého času Jarda Šnicer.

Priorita jména E. lloydii  před jmény zacatecasensis nebo erectocentrus

Cílem příspěvku je zdůvodnit, proč by mělo být správným jménem pro tuto velmi atraktivní skupinu rostlin s dlouhými, plochými, papírovitými horními trny a relativně malým, spíše světlým trychtýřovitým květem Echinofossulocactus lloydii Britton & Rose.

Jsou číslovky, kterým se člověk ve spojení s věkem kamarádů jaksi podvědomě brání. Tedy ne, že by je zpochybňoval, ale s číslovkou 75 by si současnou životní aktivitu brněnského kaktusáře, pana Jaroslava Procházky, spojil jen málokdo.

E. lloydii, zacatecasensis nebo erectocentrus?

Nic nemůže být u fosuláčů jednoduché. Ani když jde o pojmenování jednoho z nejběžnějších druhů, se kterým se v přírodě můžete setkat.

Miniaturní E. „multicostatus“ ze severu

Mezi vzácnější a ve sbírkách dosud málo rozšířený Echinofossulocactus patří drobný E. multicostatus ze severního mexického státu Chihuahua. Poprvé jsem se s ním setkal ve výsevu ze zásilky od Stevena Bracka v roce 1989. Položka byla označena jako „E. multicostatus SB 1333, Hidalgo del Parral, Chihuahua“.

Ještě jednou – E. „polyacanthus“ n. n. sp. La Salitrera.

V roce 2018 se nám podařilo rostliny E. „polyacanthus“ n.n. pozorovat úplnou náhodou v řídkém dubo-borovém lese ještě před sjezdem do údolí, ve kterém se nachází obec La Salitrera. Byly to rostliny úplně shodné s těmi z pastvin, o kterých psal v dubnu roku 2009 Libor Kunte a které byly připomenuty v předcházejícím díle seriálu.