19. ledna 2022
Do deníku zapsala Zuzana Francová
Ráno jsme se vydali z města Fiambalá do horských termálů.
Krásná kaskáda bazénů od 30 do 45 °C
Cestou zpět Tephrocactus geometricus s růžovými květy.
Zastávka u řeky Abaucán. Měla zde být gymna, ta jsme ale nenašli. Tak alespoň T. papyracanthus a velké lobivie s poupaty a květy.
Lobivia
Nádherné květy lobívie
Na další lokalitě jsme na drolivé žule obdivovali nádherná schmidiana. Bylo tam ale i dost uhynulých.
Gymnocalycium schmidianum
Za San Blas u sochy indiána G. glaucum – hodně kytek, pár květů a zelených plodů.
Gymnocalycium glaucum
Další zastávka po cestě RN40 – G. glaucum, Lobivia bílý květ, Tephr. papyracanthus s květy.
Tephrocactus
Nocování Belén – velmi pěkný kemp s bazénem, společná večeře – kuřecí kousky s bramborem a cibulí, víno. Ve městě je památník sporu o Malvíny.
20. ledna 2022
Do deníku zapsal Martin Košťál
Po odjezdu z kempu v Belenu jsme si zdokumentovali památník bitvy o Falklandy v roce 1982 a pak už spěchali na 1. dnešní lokalitu.
Tou bylo známé naleziště u městečka Hualfín.
Zde jsme pozorovali rostliny Gymnocalycium pugionacanthum,
nádherná Acanthocalycia glauca + další „doprovodnou“ vegetaci (lobivie, opuntie, trichocereusy a jiné).
Na další lokalitě, kousek před Punta de Balasto, jsme obdivovali krásná Acanthocalycia a k údivu nás všech tu Ivan s Láďou objevili i kvetoucí Pterocactus.
Acanthocalycium
To nás namotivovalo k pátrání po „pterácích“ o kus dál, za což jsme byli náležitě odměněni.
Pterocactus
Jelikož náš hlad po kaktusech stále nebyl ukojen, následovaly další lokality, kde jsme viděli naše první Gymnocalycium spegazzinii, další acanthocalycia a rovněž Parodia microsperma.
Gymnocalycium spegazzinii – před El Desmonte
Acanthocalycium thionanthum variiflorum – před Tolombónem
Skupinka Parodia microsperma spolu s velkým acanthocalycium – mezi Tolombónem a Cafayate.
Po dlouhém dnu už pak nastal čas hledání noclehu, tak jsme s povděkem zakotvili v nedalekém vinařském městečku.
Jeden komentář
Karle, dobře vybraná cesta. Mám jí projetou několikrát a jen připomínám. Cestou do thermas za Fiambala po mostě který už asi stojí přes řečiště jsou tyto tefráče na několika místech. Tyto jsou vedeny v seznamech jako T. fiambalensis. Zlaté formy. A ve slunci a po ránu s rosou jsou nepřekonatelné. Dále těsně u úpatí hor směrem k thermas jsou tytéž rostliny ale s černými trny. Opět raritní. A thermas k nezaplacení po strastech a ranách z cesty. Dokonce v minulosti se zde léčili z ran i závodníci z Dakaru.
Další neskutečně krásné tefráče jsou Fiambala směr Paolo Blanco za vesnicí Tatun a doporučuji se podívat tam. To je balzám pro milovníky těchto rostlin. Vodítko je velká socha Krista na návrší po pravé straně viditelné z dálky. Příště se tam zastavte a zkoumejte i poušť. Stojí to za námahu. jb.