Melocactus peruvianus lze nalézt opravdu snadno, jsou místa, kde jsou opravdu na husto. Svým barevným cefáliem upoutají už na dálku.
Při cestách po Peru ho nelze minout, roste skoro po celém území, a to nejen v pobřežních teplých partiích, ale i mezi hřebeny And, například v oblasti Huarazu a Yungay.
Na stanovištích je zpravidla hojný, samozřejmě má rád teplo, takže na hřebenech hor se nevyskytuje. Nasládlé plody většinou však dříve najde ptáček, pak už by byl foťák druhý.
Terén je vždy velmi kamenitý a zpravidla suchý.
Na severu se místy prolíná s M. bellavistensis, u některých populací je těžké je zařadit. Tam už je opravdu teplo a vlhký vzduch, toto prostředí lze ve sbírce dost obtížně napodobit.
Jeden komentář
Bol som na veľa lokalitách tohto kaktusu. môžem konštatovať, že niektoré lokality sú preplnené, ako Lumír povedal „je tam přemelokaktusováno“. No boli lokality, kde sme našli len veľmi malé množstvo rastlín. Taktiež niektoré lokality sa od seba poriadne líšia, či rastom alebo otrnením, dokonca aj cephaliom. Písal som o tom aj v časopise kaktusy dosť obsiahli článok, v roku 2018 v čísle 2, na stranách 48 – 53. Môžem potvrdiť, že v globále ich tam je naozaj obrovské množstvo. Čo sa týka pestovania, sú to v podstate tropické rastliny. Takže sa dajú pestovať ako ostatné Melocactusy. I keď ja Melocactusy nepestujem, v zbierkach som ich videl dosť zastúpené. Akurát v zbierkach nevidno tú variabilitu. Dalo by sa povedať, že sa im v zbierkach darí a dalo by sa z nich spraviť akýsi komlet na niekoľkých metroch štvorcových ako samostatná zbierka.