Pavlíček Pavel

V našem národním papírovém časopise KAKTUSY (v roce 2018, č. 4) vyšel zajímavý článek od presidenta společnosti Jardy Vícha, v němž se vrací k „zapomenutému“ jménu rostratus od Alwina Bergera (1929).

Prázdninovou procházku naší sbírkou započneme – jak jinak – echinocereusem. Ty totiž v červnové záplavě květů dominují klasickou tvrdě červenou až tmavě oranžovou barvou triglochidiátů a kokcíneusů, fialovou barvou pektinátních či stramíneusů, ale i různobarevných dasyakantů.

Teď právě nás ale upoutal Echinocereus apachensis, jehož typová lokalita leží na apačské stezce (Apache trail), proto také to jméno, spojené se slavným kmenem Apačů. Kytka, příbuzná s E. bonkerae, je krásná i bez květů, protože takové otrnění se jen tak nevidí. No a s květem je to teprve skvost.

Chrudimská výstava proběhla na začátku června, ve stanu, který nám postavila radnice. Skládala se z expozic podle pěstitelů, těch bylo asi deset.

Nová rubrika? Listuju si v plzeňském kaktusovém fóru, a zjišťuji s překvapením, že některé příspěvky jsou docela nejen zajímavé, ale i docela poučné. Protože se mi názory lidí na takto položené anketní otázky líbí, chtěl bych v našich novinách založit novou rubriku, v níž bych hledal odpovědi na nadhozené otázky, zejména od lidí, kteří už v té naší kaktusové zálibě pár desítek let…

První obrázek je nazván „Plzeňské zátiší“. Každého na první pohled napadne proč, ale musím to dopovědět. Ta kytička se jmenuje Echinocereus fitchii var. albertii, je to potomek z rostlin od pana Calty, plzeňského kaktusáře. A plzeňské i z úcty k Plzeňákům, co spravují tak úspěšný web „Plzeňské fórum“ – však si klikněte na http://kkplzen.eu/index.php/forum. No, tím nechci upozadit plzeňské pivo, je sice hořké, nechutná mi, ovšem doktoři ho na mé ledviny doporučují. Ale všeobecná pojišťovna mi tenhle lék proplatit odmítá, asi ji vyměním.

Tak mi vykvetla přestará kráska z Jižní Afriky, no, je na ní vidět, že se narodila kdysi kdesi pod skálou. Povídám Lído, pojďte se obě spolu vyfotit. Neprotestovala ani jedna, a výsledek máte před sebou. Když tak nad tím přemýšlím, ta kytka bude asi starší.

(Psáno pro časopis Kaktusy, viz: http://www.cs-kaktusy.cz/journal/journal.htm, redakce IN zájemcům o hlubší informace z naší záliby doporučujeme jeho odběr) U příležitosti pražského sympozia 30. 3. 2019 do Česka přicestovali manželé Steven a Linda Brack z USA (NM). Steven u nás nebyl prvně, poprvé v roce 1982 přednášel v Praze. Podruhé nás pak navštívil tuším v roce 1988, měl jsem tu čest sledovat jeho přednášku v Čelákovicích. Tehdy…

Obracíme se na všechny fotografy i pamětníky s velkou prosbou.

Prosíme o zaslání fotografií souvisejících s dosud oceněnými ZLATÝMI ALBERTY, ze všech možných situací a časových údobí, stejně tak o vzpomínky na ně i na příhody ve chvílích s nimi strávenými.

Vloni v létě jsem u sousedů naproti přes ulici zasadil 3 tiglochidiáty (SB 406) – to jsem psal do novin před dlouhými 14 lety ZDE.

Původně nabízen v katalogu Mesa Garden jako E. triglochidiatus v. paucispinus. Nyní jsem už změnil jméno na Echinocereus coccineus, ale hlavní je ten akronym – SB 406, ten nám říká, že semínka byla sbírána Stevenem Brackem, v Texasu, v okrese Kimble Co. Myslím, že rok co rok nás tahle kytka v novinách provází, ovšem letos nasadila takové množství poupat, že stojí za to vám ji ukázat i když ještě nekvete. Můžu říct, že je to rostlina, které se už léta obdivuju, jak si tam v té skalce naproti přes ulici lebedí.

Otevírání skleníků v Chrudimi MÁ STÁLÉ DATUM – vždy prvního máje (1. května). Prvomájové otevírání začíná v 10 hodin dopoledne, na středověkém chrudimském náměstí, pěkně uprostřed, u kašny s morovým sloupem.