Pavlíček Pavel

Nabídka semen na půl

Vyřazuji řadu druhů semen, nabízím je k výsevu „na půl“ – prostě co z toho za dva roky zůstane, o to se rozdělíme.

Pro květnové noviny se témata hledají snadno, protože duben je ve znamení exploze krásného kaktusového kvetení. Dnes ale výjimečně nezačneme obrázkem kaktusu. V souvislosti se současným viroidním děním tuto rubriku uvádím žánrovým obrázkem. Představím čtenářům svojí Lídu, v celé její kráse. Ludmila Pavlíčková u svého rododendronu. Jeden z vtipálků poznamenal, že to Lídě rok od roku sluší čím dál více.…

Na akci, kde děti měly odpovědět na kaktusový kvíz publikovaný v časopisu ABC (ábíčku), jsem si vzpomněl poté, co jsem dostal e-mail od Juraje Jaroše ze Slovenska (tehdy ještě z Československa).

Skleníky se otevírají stejně jako kdykoliv předtím, k prohlídce sbírky i k nabídce rostlin. Zahradnictví obecně jsou lidem přístupná, i když pohyb lidí a tím i předpokládaná návštěvnost je hodně problematická.

31. října 2019 zemřel pan Horst Kuenzler, člověk, který zasvětil svůj život kaktusům. Narodil se 14. dubna 1937 v Mannheimu v Německu, v rodině živnostníků. Jeho vyšší vzdělání končilo specializací na bankovnictví.

Březen nás hodně překvapil. Celou zimu bylo příjemné počasí, mrazík spíše vzácností. Přišlo jaro a s ním i zimy, někdy pod nulou i ve dne. Je konec měsíce a mrazíky musíme čekat ještě i na začátku dubna. A to jsme si libovali, jak jsme nedali prodejcům energií vydělat.

Když si projdu březnový úvodník za minulých 20 let, je tu mnoho obrázků drobných mamilárek, které tu nyní ve skleníku kvetou, ale které mi je už trapné znovu a znovu fotit. Ale je tu jedna výjimka – půvabná a krásná Mammillaria herrerae. Miniaturka, která možná v řadě sbírek moc dlouho na svých kořenech nepřežije. Možná i proto, že ani v přírodě nepatří mezi ty dlouhověké. Kytičky, co jsou doma v Querétaru, vidíme většinou jen jako bílé knoflíčky při zemi, ale když vykvetou, je to paráda. Obzvláště ve sbírce pak nenechají oko klidné.

Navahové jsou indiáni hrdého kmene amerického jihozápadu. Proslavili se ve druhé světové tím, že bojovali coby šifranti (mluvili svým jazykem, co Japončíci nikdy nerozluštili). Ale vsadím se, že ani jeden z Navahů neviděl za svůj život co by jen desetinu „navažek“, které jsou vidět ve skleníku u Zdenka Járy ze Štěpánova u Olomouce.

Koncem února mi vykvetla „Bílá královna ECHEVERIA LAUI“. Proč bych se snažil o slohové cvičení, když už před lety o této kytce tak krásně psal přítel Jirka Janda z Pávova. Tedy bez okolků použiju jeho slova: Když má nějaká sukulentní rostlina v druhovém pojmenování příjmení svého objevitele, můžeme předpokládat, že bude hodně hezká. Když to jméno navíc patří slavnému znalci mexických…

Kdybyste si měli vybírat na vaší výstavu – jaký plakát by vás spíše oslovil, hnědý a nebo modrý?

Napište pod článek … a díky!

Pavel Pavlíček, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Když z časových důvodů po skoro 20 letech přestal redigovat tyto noviny webmaster Zdenda Podešva, poznal jsem, že i já bych měl práci předat mladším. Myslel jsem, že tak do konce roku 2019. Teď to sice prodlužuji, ale jen do května 2020.

Nemyslím, že od novin odejdu úplně. Pořád se budu na autorský kruh obracet s prosbou o příspěvek. Pořád budu pyšný na to, že noviny existují, že je mají lidi rádi, že mají v okruhu svých čtenářů neuvěřitelnou čtivost.

Rád bych ale, aby ten hlavní článek, ten takový skoro úvodní „Ze sbírky.“ byl nahrazen jiným autorem. Že by si tuhle část novin, třeba i jen vždy na rok, vzal na starost nějaký silný spolek? Praha, Brno, Olomouc, Plzeň, Hradec Králové, máme jich tu tolik!