Chtěli jsme pokračovat dál, ale Vojta vzal dalekohled a všiml si, že v místě, kde jsme nocovali, ale dál na svahu pohoří, roste Backebergia militaris. Docela snadno jsme bez dalekohledu začali tyto rostliny odlišovat od jiných cereusovitých, kterých tu bylo bezpočet.
Jestliže jsme si vyhranili čas na zkoumání v San Luis 14 dnů, tak na prozkoumání otrněného Gymnocalycium spegazzinii to bylo asi týden. Už několik dnů mapujeme tyto lokality a bude tomu tak i v následujících dnech.
O Mexiku sa hovorí, že je tam vynikajúca strava. Škoda len, že kolegovia preferujú miesto aztéckeho života, askétsky. Ale konečne som mohol nejaké to kilo zhodiť a ušetriť na fitneskách. Každý si myslí o mne, že aký som bohatý, keď tak často môžem ísť do Mexika.
11. 11. 2018 pondělí – El Realeyo, San Luis Potosí, WP2097, 151.181 km
Ráno jsme začali hledáním Mammillaria paulii. Když jsme jeli po silnici, pozorovali jsme terén a když jsme si všimli mírných travnatých svahů, zastavili jsme auto. Na loukách pokrytých bohatě zelenou trávou jsme našli:
Když jsem letos v březnu dělal inventuru stavu kytek po výjimečně teplé zimě, tak bohužel v hlavním skleníku byly rostliny zralé k úklidu do biopopelnice. Mezi nahnilými kusy byl 12 let starý kaudex nocenky (Mirabilis jalapa).
Pro své vlastnosti byl nepřehlédnutelnou osobou. Jeho svérázný, mírně ironický až černý humor ho nikdy neopouštěl. Historek spojených s jeho jménem koluje celá řada.
Loni mi začal Myrtillocactus geometrizans narážet do střechy (polykarbonátu) v zimní zahradě. Tak jsem ho zkrátil cca o 60 cm a řízek nechal nasucho zakořeňovat na agroperlitu, opřený o komín, protože je přeci jen dlouhý.
Tentokrát se Vám pokusím přiblížit a popsat typ Astrophytum, japonsky zvaný Fukuryu. Tímto znakem se rozumí především zvrásnění těla mezi zebry. Takto se Fukuryu projevuje u druhů myriostigma a ornatum.
S Rudou Šubíkem jsme měli jednou prázdnej víkend v Cd México (1979). Zavolal jsem Dudley Goldovi do Cuernavaca, jestli by nám neukázal nějaké kaktusy v okolí. Samozřejmě ano. Cuernavaca je Ciudad Eternal Primavera, jižně od hlavního města.
Za Molinos je velmi pěkná lokalita u Seclantás, kde se na jediném místě nachází hned několik nádherných rostlinek. Na kamenitých a skalnatých svazích rostou např. divoce vytrněné Parodia rauschii, kterých dokonce několik kvetlo žlutými květy.
13. 11. 2018 středa – San Felipe, Querétaro, 151.867 km
Protože ráno bylo jasné, rozhodli jsme se vidět formu M. perezdelarosae andersoniana s dlouhými vztyčenými trny. Auto jsme nechali na úpatí hor tak daleko, jak jsme mohli, a šli jsme nahoru.
V pozdním odpoledni se přijíždíme podívat na jedny z mála indiánských vykopávek, které se zde vyskytují. Lokalita má i příhodné jméno – Ruinas de Quilmes.
Při probuzení 27.1. vidíme kolem dokola krásné hory, jako by napovídaly, kam bude naše následující cesta směřovat. Už od rána svítí sluníčko, asi bude zase velký pařák. Nedá se nic dělat, vyrážíme za dalším dobrodružstvím.
Články o ochraně rostlin jsou skvělé. Nevím, zda jsem už psal, jak suverénně, a se 100% úspěšností, likviduji vlnatku. Stačí celou kytku i s povrchem substrátu postříkat rozprašovačem obyčejným lihem.
Minulý rok som cestoval po juhu Španielska (Andalúzii). Prechádzal som rôzne zaujímavé mestá a pamiatky. Sem tam si moja posádka potrebovala odpočinúť. No ten kto ma pozná vie, že ja nedokážem na pláži alebo na izbe, či pri bazéne ležať ani pol hodiny.
Mám-li se věnovat vzpomínce na nejvýznamnější brněnské kaktusáře, kteří se přičinili o dobré jméno Klubu kaktusářů Astrophytum Brno u nás doma i v zahraniční, nemohu začít jinak než jménem Otakar Sadovský.
Ráno jsme si vytipovali další viditelné kopce, které byly vzdálené od našeho tábora 6–8 km. Průchozí terén byl místy tak hustě zarostlý pichlavými keři, že jsme ho museli obejít.
Ráno sme išli na miesto, kde mala byť svadba. Pre istotu sme sa neprezliekali, lebo sme tušili, že nás ešte čaká nejaká práca. Naložili sme pripravené plné krabice, ktoré nám dal Marčelo. Medzitým nám stihol rozdať informácie, čo ešte treba spraviť.
Semena polycephalusů objednávám vždy, když se v nabídkách objeví, některá i z Chrudimi. Poslední dobou hlavně od Romana Čermáka, on jezdil se Zdeňkem Vaško po lokalitách. Zejména ty poslední kalifornské byly svým otrněním nádherné.
Po určité odmlce navazuji na sérii svých příspěvků z loňského roku dalšími monotypickými rody, což jsou, jak známo, rody, které obsahují pouze jeden druh.
Přátelé, máme konečně krásné tropické dny, vykvetl můj pravokořenný Discocactus horstii. Zaplavil obývák překrásnou vůní. Bohužel, kvete příliš krátce, brzy po snídani už uvadá.
Gymnocalycium gibbosum u Hamáčků v Chrudimi je památeční kytka. Vojta ji přivezl od Rudolfa Frélicha z Prostějova, ten ji vysel ze semen, co si pořídil před 36 lety v Chrudimi.
Pro zajímavost posílám fotografii Astrophytum asterias. Je to jeden z prvních pokusů roubování na Ferocactus glaucescens. Byl to vlastně test, jak to na tom poroste. Je to tedy ukázka růstu již po třetím roku na podnoži. Rouboval jsem asi 2 cm velký semenáč na glaucik asi 3 cm velký.
Jeho život byl formován ještě výrazněji kaktusy než život O. Sadovského, který přece jenom nebyl na ně tak jednoznačně orientován. Zasvětil jim celý svůj život.
Časopis Pestrý týden vycházel v letech 1926 – 1945. Tenkrát patřil k nejoblíbenějším periodikům, o čemž svědčí např. náklad 930000 výtisků (údaj z roku 1938).
Praktická ukázka variability druhu na lokalitě Niňa Paula
Ráno 16. 1. 2007 jsme se zajeli podívat do kopců za hraniční turistické výletní město Merlo, kde je nádherný výhled na celé okolí a nakoupili jsme na tržnici různé suvenýry a cetky na památku.
Po krátkej zastávke zastavíme pred jedenástou za dedinkou San Blas. Teplomer vonkajšej teploty v aute sa nevie dočkať a ukazuje už 34°C! Nadmorská výška niečo cez tisíc metrov. Nechce sa mi veriť, že v týchto rozpálených skalách môže niečo rásť.
Plzeňské kolokvium není jen posezení u Jirky Musila a sobotní dopolední přednášky. Je to i návštěva sbírek a ta se v mém případě vydařila nad míru mého očekávání! Míla Hájek a jeho cit, s jakým pěstuje své kaktusy nebo pohostinnost Jirky Vinaře, to jsou věci, na které budu ještě dlouho vzpomínat!
V roce 1985 jsem přivezl semínka z Jižní Afriky, z oblasti Knersvlatky, různých druhů živých kamínků, čeledi Masembryanthemaceae, jako například argyrodermy.
Skalka je na střeše místnosti u skleníku ( 21 m2) – plochá střecha. Počítal jsem s ní už při stavbě a stropy jsou z litého betonu, Nosnost je 750kg/m2. Krytinou střechy je Fatrafol 1,5mm( jezírková folie). Další vrstvy jsou kačírek cca 5 cm, nopová folie, geotextilie a 10-25cm substrátu.
Tomasz Blaczkowski už taky vynesl rostliny do svého foliáku. Jeho sbírka je záviděníhodná, ale to vynášení už asi moc ne. Položil jsem mu několik krátkých dotazů: