Navahové jsou indiáni hrdého kmene amerického jihozápadu. Proslavili se ve druhé světové tím, že bojovali coby šifranti (mluvili svým jazykem, co Japončíci nikdy nerozluštili). Ale vsadím se, že ani jeden z Navahů neviděl za svůj život co by jen desetinu „navažek“, které jsou vidět ve skleníku u Zdenka Járy ze Štěpánova u Olomouce.
V zimě to ve skleníku nehýří květy, proto upoutají i detaily – třeba krása otrnění. Na prvním obrázku Sclerocactus spinosior ze sběrů pana Haslingera, další obrázek představuje varietu blainei RP 136, z Nevady.
Druhý den, 14.1. Hned po ránu je 22 °C a teplota rychle stoupá, po 10. hodině je už 27 °C. Noční vítr se utišil a začíná zpoza mraků vykukovat sluníčko. Vracíme našemu hostiteli klíče a vyrážíme k San Francisco del Monte de Oro.
Nic vám jméno neříká? A co Lobivia jajoiana, kterou popsal C. Backeberg právě na počest tohoto brněnského kaktusáře? A co popisy Gymnocalycium valnicekianum a Parodia schuetziana? – když si prohlédnete autorství popisů, tak se setkáte se jménem B. Jajó.
Jsou události v kaktusářském životě, o kterých se píše lehce a slova sama kloužou na papír a tvoří smysluplné věty. A pak jsou události, kdy všechno z toho vázne a slova si s námi hrají na schovávanou.
V posledních dnech a týdnech docela přituhuje se špatnými zprávami. Kromě různých počasových hrátek jsou to hlavně koronavirové a protikoronavirové informace, statistiky a rekordy.
Neobesseye jsou velmi vděčné, nenáročné kaktusy. Je to jeden z rodů, v kterém je mnoho druhů zimovzdorných. Pojďme se podívat na některé jejich lokality.
V dalším pokračování článků o nových unijních předpisech o „Nařízení EU o zdraví rostlin“ (první dvě pokračování již byla zveřejněna v číslech 1/2020 a 2/2020 časopisu Kaktusy) by bylo ideální již informovat čtenáře přesně a jasně o povinnostech, které z těchto předpisů vyplývají.
Vzpomínám, že před nějakými 40 lety se tu a tam objevila zpráva, že tu či onu sbírku v noci navštívil nějaký darebák. Pak dlouho nic, alespoň nic se k mému uchu nedostalo.
Není až tak široce známým kaktusářem jako předchozí dvě jména, přesto ale jeho význam nejen pro Brno je veliký. Vybudoval na svou dobu obrovskou sbírku kaktusů.
Fotografické pokračovanie článku z Cactaceae etc. 4/2019, strana 152 – 153.
Na základe myšlienky prezentovať botanické záhrady vo svete v časopise Cactaceae etc. som mal ďalšiu víziu. Nielen Cactaceae etc., ale aj všetky časopisy v papierovej forme majú určité obmedzenia.
Milí čitatelia. Verím, že Vás zaujmú nielen pekné fotografie, ale aj jednotlivé state mojej písomnej výpovede časti môjho životného obdobia, ktoré som venoval, okrem množstvu iných záľub, i kaktusom.
Je tomu už 20 let, co jsme cestovali v Coahuila okolo useknutého kopce El Pilar, k západním svahům Sierra de la Paila. Než jsme k pohoří dojeli, spatřili jsme obraz zkázy.
Vyšlo další číslo odborného internetového časopisu pro milovníky rodu Gymnocalycium. Časopis byl pojmenován podle našeho, již nežijícího gymnoodborníka, brněnského Dr. Bohumila Schütze – Schuetziana.
Přiložil jsem pár fotek z výstavy v září ve skleníku Masarykovy univerzity v Brně. Děláme to spolu s p. Hanáčkem a spol., a náhodou jsme se trefili do období, kdy se nic nezavíralo. Letos byla specializace na Aloe. Přišlo skoro 2 tis. lidí.
Autor:
Galo J., Bušek J., Pavlíček P. Krpata M., Zeidler P.
Echinocactus polycephalus v. minimus-této rostlině už je 13 let, vyséval jsem ji v roce 2007. Sice ještě nekvetla, ale myslím že je hezká i bez květu. Bohužel jsem letos rostliny stěhoval pozdě, až v polovině dubna, kvůli stavbě dalšího pařeniště. S kombinací teplého dubna a studeného května, jsou letošní přírůstky minimální. Echinocactus polycephalus - je to ještě malá rostlina, vyséval…
Xerofytnosť – odolnosť voči suchu a teplu, je všeobjímajúca vlastnosť, ktorá sa tiahne naprieč celou rastlinnou ríšou nevynímajúc druhy, ktoré sú z hľadiska vývoja ďaleko vpredu či zemitých primitívov. Do skupiny tých zemitých patria nepochybne starobylé cykasy, z ktorých malá časť prežila od zániku dinosaurov až po súčastné štrajky odborárov.
Autor:
Drápela J., Basovník V., Krpata M., Hacker K., Pavlíček P.
Mammillaria herrerae – ve sbírce u Drápelů
Je u nás jen několik sbírek, kde každého upoutá naprostá a cílevědomá vycizelovanost nejen jednotlivých kytek, ale i celé sbírky včetně prostředí, ve kterém se sbírka nachází. Že nemluvím jen tak do větru, to dokazuje obrázek,
Před časem (už asi dlouhým) jsem do redakce posílal nějaké makro fotky. Chtěli jste po mně k tomu doplnit nějaký popis a STRUČNÉ vysvětlení principu skládané fotografie.
V minulém čísle jsme vás nechali hádat název rostliny. Pár tipů zde padlo, jako Copiapoa esmeraldana, Notocactus mammullosus, Sclerocactus (whipplei), Navajoa nebo Gymnocalycium. Děkujeme za odpovědi, ale všechny jsou "vedle jak ta jedle". Netrefili jste ani rod, ani zemi. A zde je správná odpověď. Přikladáme kopii e-mailu: Vloni se mně na prastarém Ferocactus echidne přemněnilo poupě na zajímavou odnož. Byla beztrná a…
Vyšel poslední letošní časopis KAKTUSY, 4 čísla plus dva monotematické speciály a s ním vychází i věstník pražského spolku, který přináší důležité informace, nejen pro kaktusáře z Prahy a okolí. Naleznete ho na Věstník č. 240-listopad 2020.
Autor:
Galo J., Vrškový B., Jaroš J., Zeidler P., Kutiš J. Pavlíček P.
Ahoj všichni, po drahných letech mi poprvé vykvetl Echinocactus platyacanthus jedním květem. Není to žádný světoborný květ, ale kromě lidí, kteří navštěvují Mexiko, kdo ho viděl kvést? Já jsem viděl kvetoucí platyacanthus jen u p. Halfara na Moravě.
Skleníky se otevírají stejně jako kdykoliv předtím, k prohlídce sbírky i k nabídce rostlin. Zahradnictví obecně jsou lidem přístupná, i když pohyb lidí a tím i předpokládaná návštěvnost je hodně problematická.
U Michala Rece ve Štenberku už to kvete v plném proudu. Jaro je tady a sezóna pomalu začíná. Kdo se už nemůže dočkat, může se kochat jeho krásnými fotografiemi.
Matucana aureiflora může kvést nejen na jaře, ale také na podzim. Pro přezimování je vhodná teplota kolem 8°C. Pochází z nadmořské výšky 2700 až 3000m v Peru.
Vážení čtenáři IN, asi jste zaznamenali, že se v médiích objevilo několik zpráv, týkajících se České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Vše se točí kolem oddělení CITES a osoby RNDr. Říhové. Již delší dobu jsme vnímali časté negativní signály, které se z Ministerstva ŽP a České inspekce dostávaly na veřejnost. Žádal jsem ministra životního prostředí, aby reagoval na prokazatelné nepřístojnosti, které se na tomto oddělení dějí. Z odpovědi jsem se dozvěděl, že je vše v naprostém pořádku.
Střípky z dopisů – byly pravidelnou a oblíbenou součástí nabídkových katalogů Chrudimského kaktusáře. Tehdy se samozřejmě komunikovalo písemně. Pošťačky k nám pár dnů po distribuci odmítaly chodit, tolik bylo dopisů, museli jsme si pro dopisy (objednávky) jezdit na poštu.
Na lokalitách Mammillaria theresae a Mammillaria saboae subsp. roczekii jsem vyfotil zajímavý, pěkný sukulent. Problém je, že se mi ho nepodařilo nikam zařadit, nikde jsem ho neviděl. Při mé mánii mít vše určené mi to prázdné místo na jméno velmi dráždí.
v sobotu 11.7. 2020 jsme navštívili Ing. Miroslava Halfara ve Frýdku-Místku, předního světového odborníka na rod Discocactus. Pan Halfar předal naší škole k opatrování krásnou kolekci kaktusů rodu Discocactus a mnoho roubovaných mexických rarit.